Ahoj všem,
Tak jsou za mnou další dva týdny v klokaní zemi. Nazvala bych asi nejnáročnějšími za celý měsíc, co tady su..ale hezky po pořádku.. Za těch
14 dní se toho tolik nakupilo, že nevím co dřív..
Nicméně, jako vždy v pondělí k nám nastoupili noví studenti –
3 nováčci (Stefanie a Lorin ( Švýcarsko) a Jana (ČR)) a 2 po prázdninách (Michal a Anna taky z ČR).
Ve finále nás bylo 16, říkám si, že to je teda dost, když škola se prezentuje
průměrným počtem studentů 12 ve třídě..
Naštěstí nás „opustili“ Marc a "naughty girl" Emmy ze Švýcarska, kteří přešli do vyššího
levelu. Zejména obdivuju Marca, který po 2měsícech umí líp anglicky než někteří
studenti v intermediate.. Navíc je prosinec, takže hodně lidem bude končit
kurz, takže se to zase zúží. Když nás bylo 10-12, tak to bylo akorát..
Fotka níže znázorňuje "zlobivé studenty" během výuky a tím byla poslední dobou Emmy v "Naughty corner" :o)
Naughty girl Emmy
Odpoledne jsme měli opět elective class se studenty z vedlejších tříd – jako je Ištván,
Peter, a holky Juki, Juria z Japonska a další co si za Boha nemůžu zapamatovat jejich jména.. Ale o nich ještě později :o) Během
hodiny jsme měli opět lektorku Lenku, je to jedna z nejlepších učitelek ve
škole, protože jsem zatím neslyšela jediné negativní věci na ni.. Dnešní
elective class byla ve znamení „Finding Nemo“, ano přesně ten Nemo, oranžová
rybka (klaun) s pruhy. Hodina byla trochu nudná, protože Lenka nám pustila
film, rozdala papíry s otázkami kvůli porozumění textu.. No byla jsem po
hodině ráda, když výuka skončila, ve čtvrtek má být pokračování II. části, ale
nechystám se tam.
Další den, v úterý nás čekala „social activity“ tentokrát to byl
tenisový turnaj, ať už umíte nebo neumíte hrát tenis. Jde o srandu a o to zahrát
si.. ;-) Vzhledem k tomu, že jsem spíš potřeba řešit moji budoucnost, tak jsem na
tenis nešla. Hold si počkám na Australian Open v Melbourne, který se koná
už za měsíc ;-) Taky počasí se odpoledne vcelku pokazilo. Během večera přišel
déšť, ale to takový, že z čistého nebe se vytvořily mraky a pak přišla
slušná spoušť. Hold typické počasí u moře.. Ale pojďme na středu.
Ta teda stála za to.. Rozhodla jsem se, že dnešním dnem
začnu makat na tom, abych si co nejdřív našla práci, protože se nehodlám nudit
nebo vysedávat skoro denně v hospodě, jak někteří spolužáci. Připravila
jsem si své CV a hurá do města. Obešla jsem další restaurace na Manly s tím,
že by už mohlo něco klapnout (kromě chození po městě se ještě dívám na webovky
s nabídkami práce). Musím říct, že jeden okamžik byl docela vtipný, když
mi klučina za pultem řekl, ok máš zkušenosti, tak mi pojď připravit cappuccino.
No ty kokso, říkám si. Ale tak co, řekla jsem si, že to musím zmáknout, vždyť
jsme si tak s kolegyněmi Evou a Luckou dělaly „kapučíno a latučíno“ ob den
v práci.. ;-) Takže teda jsem si odložila věci (míněno kabelku, nikoliv
oblečení :-))
a že to půjdu udělat, no kávovar byl trochu větší, než na který jsem byla
zvyklá v GPE, takže jsem mu řekla sorry, ale že úplně nevím, na co je
které tlačítko, protože su zvyklá na menší. Kluk úplně klidu, don´t worry I
help you. Říkám ok, takže jsem si vzala mléko, a že teda našlehám pěnu, kluk mi
zatím připravil klasické expresso, pěna hotová, tak se teda ptám, kde mají „spůn“
a že tadyk v šuplíku, takže jsem si ji vzala, nahodila mléko na presso a
pomaličku přidávala lžičkou pěnu. Pěna nebyla tak hezká, jak jsem si
představovala, ale tak dalo se, nakonec jsem mu tam namalovala obrázek. Chtěla
jsem nakreslit srdíčko, ale jak nebyla pořádná pěna, tak to moc nešlo, tak jsem
udělala jen sluníčko a doplnila, že příště to bude lepší, protože to byla fofr
akce, kluk na mě hodil oko a že to by šlo, když budeme potřebovat, ozveme se
ti. Nj říkám si, to známe ty pohádky.. Samozřejmě do dnešního dne se neozval. Roznesla
jsem zbývající CV po Manly a mašírovala si to domů.
Doma už na mě čekali s večeří,
že prej kde su, tak říkám že jsem byla hledat práci. Tak se hned vyptávali, kde
jsem všude byla atd. Přijde mi, že tady to všichni v rodině moc prožívají
a nejen moji práci. Ve středu večer jsem se rozhodla, že je potřeba udělat
další krok a tak jsem se přihlásila na kurz RSA, což je vlastně takový kurz,
který musíte mít, když chcete pracovat v restauraci, baru nebo zkrátka,
tam kde mají alkohol, resp. je to takový certifikát, že víte jak a komu ho
podávat (a to je to tu dost striktní, ale o tom za chvíli). Jak píšu kurz
RSA v Sydney, vyhozených dalších 110 AUD, které nevím, jestli se mi někdy vrátí..
Ve čtvrtek to nebylo o moc záživnější, vlastně obecně tento
týden je jakýsi divný, počasí nic moc, ve škole mě to nebaví, práce nepřichází,
bankovní kartu nemám, což je taky příběh sám o sobě. Nechápu, jak v tak pokrokové
zemi jako je Austrálie mi nejsou schopni vystavit a připravit platební kartu za
téměř 3 měsíce.. Po příjezdu jsem si požádala o schůzku s mým super
bankovním poradcem, tak že jsem mu teda napsala schůzku, když že má čas. Čekám
3 dny a odpověď žádná, tak mu píšu znovu a zase po 3 dnech nic, takže jsem tam
nakonec zašla a ten mě odkázal k ženské na přepážce, která se mnou sepsala
nějaký protokol a že kartu si mám vyzvednout po tom co mi zavolají, v průměru
to prej trvá 5 dní, říkám si, ok, tak počkám.. Vybrala jsem si nějakou hotovost
z českého účtu, ale stejně mě udivuje to, jak ani ne po 3 měsících nejsou
schopni mít kartu vystavenou. Zlatá moje bankovní poradkyně v Hodoníně! No
ale to jsem trochu odbočila.
Takže pátek, těším se už na konec hodiny, páč mi v 15:30 začíná RSA kurz,
ve škole tím pádem musím skončit dříve, takže ve 12h prchám s omlouvám se Hayley, že
mám školení v City, takže ..see you on Monday. Naštěstí Holly ani Hayley
konec docházky moc neřeší, zvlášť v pátek, takže pohoda. Jak jsem vyjela
do centra dříve, tak byl zrovna lunchtime, takže všude hromada kravaťáků a
businessmanů běhajících po městě, aby stihla svůj oběd.
No nic holka, je
potřeba zkusit štěstí zde. Vzala jsem si sebou další várků životopisů a hurá
hledat práci. Shrnula bych to asi takto. Šla jsem celou cestu pěšky od Circular
Quay, kde je hlavní stanoviště ferryn až téměř k Ultimu (když jsem se
spolužáků ptala jak je to daleko pešky, tak si klepali na čelo, jestli su
normální, že to chci jít pešky, ale tak co někde tu práci najít musím, v buse ji nenajdu), takže
jsem došla až do slavného China Town. To jsem prosím zjistila tak, že jsem v jednu
chvíli zjistila, že je asi něco špatně, když jsem potkávala samé Číňany a jiné
asijské národnosti. Ptát se zde na práci nemělo ani cenu (i když jsem to aspoň
zkusila), mám pocit, že je to trochu diskriminace, když si každý národ drží tu
svou sortu lidí, takže Asiati preferují pracanty z Asie, brazilské
restaurace zase Brazilce, takže žádná hitparáda. Navíc už jsem musela pospíchat
na kurz, jelikož v 15:15 máme být na značkách. Naštěstí jsem to našla, i
když řeknu vám, pěkně jsem se v China Townu motala.. Ale stihla jsem se mrknout i ve slavném City Market..
Cestou z Manly k Circulay Quay
Taková menší korábka
Myslím, že kdykoliv pojedu do City, tak si tu Operu prostě vždycky vyfotím :-D
(takže sorry za další Opera House :))
Town Hall
A Christmas tree from LEGO
Na kurzu nás bylo asi tak 50, hodně lidí bylo někde z Indonésie,
Indie, Japonska apod.. co jsem tak poznala podle typu a barvy obličeje. Tak
jsem si sedla mezi 4 kluky a čekala až kurz začne. Jak jsem později zjistila,
tak chlapec vpravo byl z Německa (což jsem poznala podle jeho Bundesrepublik
Deutschland pasu) a kluk vlevo ode mě
byl pro změnu z Japonska.. Naše lektorka se představila jménem Emmy a že
už toto dělá dobrých 12 let, seznámila nás co nás čeká a nemine a na konci, že
si uděláme test. Psala jsem si hodně poznámek a ve finále jsem si hodně slajdů
fotila, abych věděla, protože nevím, jak ostatní, ale já jsem teda některé
odborné slovní kombinace vůbec nerozuměla. Abych to zkrátila, test jsem nakonec
zvládla (mohli jsme mít zápisky z kurzu a slovník, ale ne mobil), dokonce
jsme skončili ještě o hoďku dřív. Asi to chtěla mít Emmy rychle za sebou, kdo
by taky chtěl trávit páteční večer ve „škole“. Takže jsem si to pak v 21:30
mašírovala rovnou na ferrynu.
RSA kurz - úryvky.. To bych zavedla i v ČR
Co dělat a nedělat, když..
Jestlipak jste věděli, jak alkohol působí na jednotlivé části těla..
Než jsem došla na ferrynu, tak mi to vzalo takových 30min, ale aspoň jsem poznala noční centrum, udělala pár obrázků Sydney a tralala ferrynou zpět.. Unavená jsem pak dorazila na Manly a pak pešky do Freshwateru, takže asi tak v 22:45 jsem byla v mém pelíšku s dobrým pocitem, že jsem opět udělala něco pro sebe, abych našla práci..
Promítání vánočních motivů na budovách
Noční Circulay Quay
V sobotu mě čekala další zkouška, tentokrát pracovní.
Vlastně málem bych to zapomněla zmínit, jak jsem ve středu obcházela ty
restaurace, tak mi v jedné Tapas restauraci řekli, ať se stavím v sobotu
v 9h na zkoušku. Jak jsem toho měla ve středu tolik, tak jsem si zapomněla
poznačit na jaké je to ulici, takže jsem pak v sobotu ráno horkotěžko
vzpomínala, kde to přesně je a motala se po Manly, abych to našla. Nakonec jsem
to na 9h stihla a hurá do akce. Bylo ráno, takže ještě hromada lidí spala,
takže zákazníků moc nebylo, dostala jsem za úkol obsluhovat hosty, připravit
stoly, doplnit nádobí, vody na stůl apod.. No práce celkem v pohodě, ale
tak nějak jsem zjistila, že mezi lidma mám trochu komplex mluvit, takže to
podle toho vypadalo. Nakonec jsem tam zůstala 2h na zkoušku a chlapík mi řekl,
díky za odvedenou práci, ten jazyk by to chtělo víc používat a tak ještě
porovnám životopisy a třeba se ti ozvu.. Takže jsem to zabalila a zkusila ještě
poslední šanci s hledáním práce v těch posledních restauracích, které
na Manly ještě zbyly.. Prošla jsem se ještě z druhé strany Manly a co tam
nevidím, Santa Klause. Byl tak rozkošný, že jsem si ho musela vyfotit. Samozřejmě
po svolení maminky, který byla na pláži, tak říkám, že ten je teda rozkošný,
jak se hezky sladily a paní na mě, že to viděly v obchodě, tak se jim to
tak líbilo, že to museli koupit :-D Ale jinak jsem naprosto normální :))
Malý Santík na pláži :)
Poté jsem se vrátila domů a vyřízená padla do postele a spala až do večera.
Tamara se chystala na sobotní párty do Steynu a tak, že dorazím později za ní, nakonec
jsem si natáhla budíka, ale je vám jasné jak to dopadlo, ano vypla jsem budíka
a spala až do rána..
Neděle byla ideální na nějaký ten výlet. Ostatně moje
Japanese girls mě lákaly, ať s nimi jedu do Blue Montains na výlet.. Že to
bude fajn výlet a podívaná. No, že by se mě zrovna chtělo. Nakonec jsem zůstala
ve Freshwateru a řešila si své soukromé věci – tj. odepisovala na maily, inzeráty,
skypovala s přáteli a den utekl jak voda. Ale co, během dopoledne přišly
takové mraky, že z toho byla slušná bouřka. Měla jsem venku prádlo, takže
během mého 30 sekundového sbírání jsem byla mokrá na kost.. A co víc! Přišel
takový příval deště a krup, že jsme na sebe v kuchyni jen koukali, že se něco takového může stát. Kroupy
mlátily o okna takovým způsobem, že jsme neslyšely vlastního slova a čekaly,
kdy sklo praskne. Nic proti ČR, ale vsadím si, že v ČR by bylo sklo už
dávno rozbité. Ostatně nakonec se nám v parku před barákem udělal slušný
rybník a jak jsem později zjistila, tak někteří si z hlavní ulice na Manly
udělali surf street.. :o)
Storm is coming!
Kdo maže, ten jede..
A někdy to může vypadat i takto
(nebyla to taková světelná párty, ale zde je možné všechno, neboť Austrálie je země neomezených možností) :-)
A ještě něco, jak jsem tak v neděli brouzdala po netu, tak jsem na
fbk v naší skupině CZ a SK lidé v Sydney objevila inzerát, že nějaký
chlapík hledá kuchaře do restaurace do Freshwateru! Říkám si no super, sice
nejsu kuchař, ale zkusím odpovědět. Nakonec jsme se s Petrem dohodly, že
si to půjdu v pondělí zkusit, ať vím do čeho jdu. Ve finále se nejednalo o
kuchaře (ostatně toho pořád hledají), ale byla jsem taková pomocná síla v kuchyni.
Jaké překvapení to pro mě bylo, když jsem tam přišla a byla tam Ana ze školy.
No ze školy, znaly jsme se týden z naší třídy, páč teď má zase prázdniny..
Zaučila mě jedna sympatická Polka, tady Anna, takže jsme aj českopolsky
pokecaly.. Po hodině jsem byla „propuštěna“, že děkují za pomoc, a když budou
potřebovat, tak se ozvou. Ještě večer mi pak Petr – chef psal, jak se mi tam
líbilo a co na to říkám. No v hlavě si říkám, nebude to procházka růžovým
sadem, ale lepší nějaká práce, než žádná. Aspoň do začátku.. Jak říká kámoška, lepší než drátem do oka :-D Takže jsem pak
zmínila, že to bylo v pohodě (což za tu hoďku fakt bylo) a že budu ráda,
když mi pak dají vědět, když jim bude někdo scházet..
A jinak v pondělí ve škole jsme
dostali bojový úkol, připravit průvodce Manly pro nové studenty, tedy vybrat to
nej a vyrobit travel guide s naší fotkou na úvodní straně. Já jsem s Lorinem
a Michalem vyfasovala transport, takže jsem navrhla, co a jak uděláme a kdo co
bude mít za úkol.. Kluky jsem nechala udělat fotky druhů prostředků na Manly a
taky aby se poptali taxikářů, kolik tak stojí cesta do City nebo na letiště..
Nicméně hotovo máme mít ve středu ráno.. takže v úterý taky den.. Ostatně ty koho by zajímalo, jak je tu vymakaná doprava, tak tu máme OPAL CARD, což je něco podobného, ba ještě lepšího než pražská OPEN CARD, jízda na OPAL je levnější a má i takové výhody, že když ji během týdně 8x použijete, tak do konce týdně jezdíte zadarmo. A jinak v neděli je doprava všude za 2,5 AUD, což se sakramentsky vyplatí, když chcete cestovat třeba do Blue Montains, vzdálené asi tak 3h od Sydney a máte to za 5 AUD, namísto třeba takových 50 AUD.. A hlavně OPAL CARD se dá úplně jednoduše pořídit, netřeba čekat měsíc na vyřízení. Prostě jdete do Newsagency, řeknete že chcete OC, kolik chcete dobít (min je 20 AUD) a je to vaše ;-) Žádné zbytečné papírované, jak v ČR. Prakticky to funguje jako londýnská Oyster card. Ale "kartový fajnšmekr" je kolega Mirek I., který má přehled o všem, co se karet týká :)
OPAL CARD pro dopravu v New South Walesu
Taky musím zmínit, že se mi ozvala jedna holčina na fbk (Irena z Čs. Budějovic), na základě
mých reakcí ohledně hledání ubytování od ledna příští roku, že taky hledá, tak
pokud bychom si klaply do noty po osobním setkání, tak bychom mohly zkusit bydlet
spolu.. Takže jsme se dohodly na úterní setkání. O tom více níže..
V úterý nám ve škole Holly oznámila, že má super nápad. Jelikož
se pomalu, ale jistě blíží Vánoce, tak nám připravila 2 vánoční písně, které
budeme před celou školou zpívat. Samozřejmě to způsobilo reakce stylem, ale my
neumíme zpívat, nechceme apod.. No co si budeme povídat, vyšší moc je vyšší
moc, každá třída má jednu píseň, kterou vybere vyučující a každá třída má pak
společnou píseň s ostatními třídami. My jsme „vyfasovali“ třídní píseň „Snow is falling all around me
(Shakin Stevens)“ a školní song „Happy Christmas/Was is over (John Lennon)“.
Jak náš zpěv vypadal myslím, že nemusím představovat.. Ještě Holly napadlo, že
někteří lidi ze třídy by mohli představovat – tree, love, snow, heart, children
apod.. Já jsem vyfasovala heart, když jsem se ptala, jak si to mám představit,
tak že je to na mě.. Vidím to tak, že někde vezmu nějakou krabici, z ní vyrobím
červené srdce a to si nějak nalepím na sebe nebo ještě nevím. Prej kreativitě
se meze nekladnou. Ostatně myslím, že jsem ještě dopadla dobře, „love“ neboli
lásku mají představovat Tibo a Maxim, takže je bude čekat líbačka 19.12. na
Shelly beach, kde to všechno vypukne :-D No su na to zvědavá.. Už teď se těším na zážitek a fotky.
Dnešní den utekl vcelku rychle, takže jsme si pak s Ethanem zašli na sushi
a připojil se k nám Ruben, že by si dal taky něco takového. Takže jsme si
vzali pár kousků sushi s sebou ven, kde bylo posezení a říkali si, jak
splníme naše úkoly od Holly v podobě stromu, sněhu nebo srdce. Mezitím mi
volal Petr z restaurace ve Freshwateru, jestli bych dneska nemohla přijít,
protože jim jeden kluk nepřišel do práce. Tak jsem teda dojedla poslední sousto
sushi a valila do restaurace, měla jsem co dělat, protože jsem ještě musela
domů pro oblečení. Naštěstí to mám 5min od baráku, takže jsem jen vylezla z busu,
vzala věci a rychlou chůzí se přesunula do restauraci. Při mém štěstí tam byl
stále Petr, který mi řekl, kdyby něco tak se ptej. Super, že jsem si to
den předtím byla zkusit. Navíc tam byla ještě Ana, která právě končila a
sdělila mi, že toho Itala vyhodili a nastupuju místo něho já. Aha, tak to ani
nevím, říkám si tak pro sebe. Protože mi zatím nikdo nic neřekl.. Nicméně
posléze jak jsem u svého nadřízeného Adama (šéfa celé restaurace zjistila), tak
prej jestli bych mohla chodit ut-čt. Tak jo říkám si, lepší nějaká práce než
žádný práce. Nakonec jsem skončila v 18:30 a musím říct, že 4,5h mě bohatě
stačily.. A to jsem se ještě dneska měla sejít s Irenou. No nic musím se
překonat a vyrazit. Nohy mě bolely jako blázen, páč nejsu zvyklá tak dlouho
stát a pobývat, takže jsem dala sprchu a hurá zpět do Manly. Irena už byla též
na cestě a nakonec jsme si daly zmrzku u McDonald’s (obecně nemám fastfoody
ráda, ale zmrzku mají dobrou) a přesunuly jsme se k přístavu z druhé strany
Wharfu. Jistě chápete, jak to dopadlo, když se sejdou 2 ženské :-D Ano kecaly
jsme asi 2h a o ubytování toho moc neprobraly. Domluvily jsme se však, že
bychom o víkendu mohly něco podniknout a tak je času dost.. Zpátky do
Freshwateru jsem se vracela busem, ale jak jsem už neměla drobné, tak jsem dala
řidiči busu 50 AUD a ten mi teda řekl sorry, ale že zpátky teda nemá, ať si nastoupím
a neřeším to. Takže domů
jsem se svezla zadarmo, poděkovala řidiči a popřála mu hezký večer a mašírovala
si to domů. Tam jsem si vzpomněla, že ještě musím dokončit ten náš projekt.. Samozřejmě
jsem toho udělala nejvíc a kluci se vezli se mnou, takže když jsem jim v 1:30
poslala, že projekt je hotový, ať na to mrknou, hodila sprchu a šla spát.. Ráno
mi pak přišla krásná ranní odpověď „Uee nice Eliška It's champions league right
now - come on Basel see ya“.. Hmm super,
tak já to celé udělám a vy si tam hodíte jen 3 fotky, nemám ráda skupinové
práce, protože to dopadne stejně tak, že jeden maká za všechny, co si budem
povídat..
Ve středu ráno jsem to tedy poslala Holly na mail s prosbou
o vytisknutí, že naše práce je ready.. Asi jí bylo jasné, že největší podíl
jsem na tom měla já, takže chlapce zaúkolovala tím, že mají ve třídě zjistit,
co který student miluje na Manly.. Nakonec se všech nás 5 skupin sešlo, daly jsme
projekt dohromady a vytvořili z toho hezký travel guide Manly a na úvodní
straně byla fotka. Nepodařilo se mi vyfotit celý projekt, tak aspoň naše „rodinné
předvánoční foto“ :-)
Odpoledne jsem pak razila zase do práce a z práce rovnou do postele, jak
jsem šla později spát, tak to bylo znát, takže keep calm and relax.
Čtvrtek byl v obdobném duchu, akorát s jinou lektorkou
Hayley, jako každý čtvrtek a pátek. Nevím čím to, ale po ránu se snaží být
všichni lektoři tak akční, ale moc se jim to nedaří. Takže přišla celá happy,
že si musíme zopakovat vánoční píseň, takže stand up and singing together :o)
Kromě dnešního topicu opakování lekce „a lot of, much, many, a little, several“ jsem zjistila,
že čím častěji to opakuju, tím větší guláš v tom mám, takže jsem si od
Marcely půjčila jednu dobrou učebnici „English Grammar in Use“ a tam si
procvičuju, co jsme ve škole probraly. Přijde mi, že čím dýl se angličtinu
učím, tím větší guláš v tom mám, protože to co jsem se učila v ČR mi
zase tady vysvětlují jinak, takže nevím.. Jestli mají mé drahé kolegyně Lucka
& Eva stále zájem o doučování po mém návratu, tak nevím nevím.. Doufám, že
časem si to sedne, přece jenom člověk je tady teprve 5 týdnů, takže chvilku
potrvá, než se rozmluví, tak snad to bude jen a jen lepší.. A hlavně, mám s ANG
ještě další plány :-D Taky jsem se dozvěděli, že dneska má škola , resp. její zaměstnanci Christmas
Party na Manly Vale. Hayley nám prozradila, že dárky mezi lektory se budou
předávat způsobem, kdy každý si vylosoval nějakou osobu, které koupí dárek, ta
osoba, která dárek dostane, tak neví od koho je. Přijde mi to celkem hezké a
hlavně vtipné zároveň. A taky jsem zvědavá, co kdo dostane, jelikož máme ve
škole pouze 2 lektory – Gordon a Dave, tak jsem si jistá, že vymyslí nějakou
chujovinu :o)
A další důležitá věc dnešního dne, zítra je pátek, takže někteří studenti mají
graduation, takže mě opustí Camie, Marcus a Dora.. Camie dneska pořádá
rozlučkovou párty v Ivy clubu, ale předem jsem se omluvila, že musím do
práce, takže se rozloučíme na pátečním BBQ na Shelly beach..
Pátek jak už jsem zmiňovala patří graduation, BBQ a případné
noční párty na Manly. Ve škole to uteklo jako voda, počasí nic moc, ale prej se
má vyjasnit, Dave slibuje, že bude sunny day for BBQ..
Během výuky jsme si znovu procvičili Christmas songy a jaké překvapení nám
připravila Hayley. Měla speciální dárek pro Tiba a Maxe, kteří mají příští
pátek tvořit „lásku“ během společného zpívání. Bohužel Max zrovna nebyl v pátek
ve škole, takže dárek vyfasoval Tibo – dámské džínové plavky (podobné jako na
obrázku níže). Bylo zakázáno fotit, aby se toto překvapení nedostalo do
nesprávné třídy, takže fotka bude určitě po víkendu 21.12. :)
Taky jsme se rozloučili jsme se s Camie, Marcusem a Dorou, kterým skončil jejich kurz.
Good luck guys
Camie hned v sobotu
frčí zpět do Paříže, Marcus plánuje cestovat ještě na Gold Coast a snad na Nový
Zéland a o Doře toho moc nevím, nicméně pro mě je to zvláštní člověk, který má
podle mě problém sama sebou..
S Camie jsem se neloučila s tím, že se
potkáme na Shelly beach, protože mi řekla, že se tam chystá, ok, tak snad
dorazí. Ve finále nás bylo na pláži asi jen 8 – já, Marcus, Ištván, Yuki, Yuri,
Jieun (čti Šia), Nana Henry, (Švýcarsko, Maďarsko, Japonsko, Korea) a Hayley (Manchester).
Jak jsem se dozvěděli, tak pro Hayley je to taky poslední den, pak už jen
prázdniny. Chystá se půjčit si auto a vyrazit podél pobřeží na 14 denní
stanování, sama. No good luck, snad se jí nic nestane a v pořádku se
vrátí. Ostatně plavky, které dala Tibovi a Maximu dostala jako vánoční dárek.
Jak jsme se tak bavili, tak jsem zmínila, že to vidím na Gordona nebo Dava,
kteří jsou schopni všechno, takže to bude pak pěkné překvapení, až se v tom
Max ukáže příští pátek na Shelly beach party. :-) Jak nás tak bylo po skromnu,
tak se páteční BBQ trochu protáhlo až do 17:30, takže další super akce. A jinak taky jsme si trochu zablbli i když to spíš vypadá, že nás vypustili ze ZOO.. :-D
Ištván, Yuki a v pozadí Jieun
V pátek večer už jsem neměla sílu někam chodit, takže jsem to zabalila v 21h
do pelíšku a šla spát. Ve 23h jsem si všimla zmeškaného hovoru od Camie, se
kterou jsem se bohužel nestihla rozloučit. Nicméně domluva byla jasná, to že
ona nepřišla není můj problém. Sice mě to mrzí, ale já měla snahu se sejít.
Později jsem pak od Tamary zjistila, že mi Camie volala a chtěla abych
přišla, no řekla jsem si, že to si teda vzpomněla brzo, takže jsem Tamaře
vysvětlila, že jsem čekala, že se objeví na Shelly beach, jak jsme se dohodly,
že opravdu nefunguju, jak člověk zapíská.. Udiveně se na mě podívala, protože
to asi nečekala a šla si po svém. Ostatně já taky, jak jsem byla za celý týden
vyřízená, tak jsem prospala prakticky celý den. Večer mi pak psal Ištván, jestli
nechci vyrazit s ním a Japanese girls na nějakou akci, tak říkám, jasně
proč ne. Sešli jsme se před barákem, jelikož bydlíme kousek, pochválil mi
šatičky, že mi to nějak moc sluší, jestli se prej chystám lovit nějakého
beachboye a vyrazili jsme.. :-)
Sraz byl u Wharfu, kde byli i ostatní spolužáci, ale po čase jsme zjistili, že
než se všichni rozhoupali, tak nám zavřeli bottle shop. Což je vlastně obchod s alkoholem,
jelikož v supermarketu ho běžně nekoupíte, musíte do spešl obchodu, kde
prodávají čistě alkohol. No a taky co dalšími jsme s Ištvánem zjistili, že
všecí jsou jaksi unavení, takže prej půjdou to home.. Říkáme no super, ještě že
jsme tam to řekli tak brzo. Nakonec jsme skončili s Ištvánem v Sugar Lounge,
což je takový menší klub na Manly v North Steyne, jelikož všude byly dlouhé fronty
na takové 20-30 min čekání u vchodu, a to se nám čekat nechtělo.. Jako slušné
děvče z Moravy jsem to zabalila asi v 1:30, opět sama, bosky, jelikož
hrdinka jsem si vzala zase podpatky, ale zvládla jsem to. Ištván mi pak ještě
na skypu popřál hezkou dobrou noc a see you on Monday..
V neděli večer jsem si pěkně pospala, ale co víc, tak
nějak jsem zjistila, že jsem už 2dny neviděla Tamaru. Tak se ptám Gabiho,
jestli neví co je s Tam a prej, že se v pátek slušně opila na party s Camie
a tak asi spí. Říkám ok. Do toho mi volala Marcela, že jí přijela kamarádka
Táňa z Košic a tak jsme se dohodly, že se musíme poznat. Proto jsme se na
neděli domluvily, že vyrazíme na Bondi beach omrknout to tam a taky trochu ukázat
Táni a mě i jižní stranu Sydney. Taky jsem s sebou vzaly Marcelčiny dva
maltézáčky, jelikož se potřebovali vyvenčit. No strávily jsme na Bondi více než
3h. Upřímně musím říct, že bydlím v North Sydney, je to tam nejenom hezčí,
ale i míň lidí, hezčí lokalita, příroda, člověk se na Manly cítí jako na
dovolené. Taky možná podotknout, že jsem si hrdinka tak trochu utopila telefon,
když jsme se s Táňou fotili na pláži a v domnění, že jsme daleko od
moře jsme si tam položily kabelky, ale vlna byla rychlejší, takže pak sušení
passportu, kabelky a všeho, bylo teda mazec. Ještě, že ty prachy jsou plastové a
prakticky nezničitelné..
Bondi beach
A osudová vlna, která spláchla nejen moji "kabelečku"
Marcelína s Maxem a Lolou a v pozadí Táňa a její vykoupané cennosti :)
The view from Bondi beach
Kdo by si to nenechal líbit, otevřeno pro veřejnost
Po cestě jsme se ještě stavily ve vyhlášeném stánku na „Tigger Pie“, kde bylo asi 150 slavných osobností, jejichž podoby jsou oblepeny stánkem. Takže jsme si taky na jednom „páji“ pošmákly. Omrkly lokalitu, ostatně naprosti těch velkých lodí jsou teď byty a jeden z nich vlastnil nebo možná ještě vlastní Russel Crown. Z druhé strany těchto „bytovek“ jsou pak po celé délce restaurace. Fotku jsem bohužel nestihla udělat, páč už jsme se vezly ve voze. Jízda autem to je taky zážitek. Zrovna jsme si s Táňkou říkaly, jak bychom způsobily nehodu hned na první křižovatce, protože bychom neuměly dát přednost nebo bychom na kruháči jely vpravo :-D Na to Marcelína, že je to jen o zvyku, ale přiznala, že by za těch 10 let měla problém řídit v Košicích :-D
The Tigger Pie
Takový byteček vedle Russela Crown, proč ne..
V nedělním programu byla taky návštěva Shelly beach, tentokrát za účelem „Let´s
put Shelly beach on the map 2014 – Fire twirling & Drumming circle party".
Fire twirling & Drumming circle party
S holkama jsme si řekly, že by to mohla být dobrá příležitost poznat
nějaké nové tváře, tak jsme to vzaly ve velkém, protože se nás sešlo 5 –
Marcela, Táňa, Irena a její kámoš Martin a já. Martin nás na konci pláže
opustil, protože čekal návštěvu, takže se omluvil, že je musí ubytovat, takže
jsme tam zůstaly 4 holky, no dokážete si představit, jak to tam vypadalo. Irena
začala mluvit slovensky, protože jí to tak nějak šlo od sebe (zvlášť když je
M+T z SK), tak jsem si říkala, týjo holky vy mě teda dáváte, ještě tak
týden a začnu mluvit taky slovensky. Ale tak dalo se to tam. Příště vzít i
nějaké to pivo. Plán byl takový, že to tam půjdeme omrknout a pak se uvidí. Jak
jsme byly z toho našeho tripu celé unavené, tak jsme to po hodince
zabalily a šly domů. Když jsme se pak loučily a Marcela zjistila, že jdeme s Irenou
každá do svého domovu pešky sdělila nám, jestli jsme jako normální jít ve 22:30h
sami dom. Já na to, že jsem takto šla
dneska v noci v 1:30 ráno a v pohodě, a že su zvyklá, Irena to
stejné, protože bus nám jel až za 30min a to už člověk dojde pěšákem. Marcela se na nás tak podívala a řekla, kočky vy jste sa snad
zbláznily, hodím vás dom, ať se o vás nemusím bát.. Ve finále jsme tedy musely
poslechnout starší a zkušenější a byly rády, že nás Marcela rozvezla. Doma jsem
pak skončila do sprchy a rovnou šipku do pelíšku..
No teda, jak to tak po sobě čtu, tak je to slušně dlouhý brief, jsem zvědavá, kolik z vás si ho přečte do konce. :) Do příště se polepším, slibuju.
Každopádně, o tom co mě potká a nemine tento týden, vás budu informovat
na jeho konci týdne. Možná jen nakousnu, že se můžete těšit na to, jak jsem v pondělí
sbírala rýži v posteli nebo jak jsem vymyslela geniální nápad na chodící
reklamu.. Ehm, možná bych měla začít pracovat
v marketingu.. :-D ..
Ale o tom zase příště.. :)
.JPG)
