Summer is coming...and Christmas too..

Ahoj, ahoj, ahoj,

Tak další týden je za mnou a tak je potřeba se podělit o to, co se stalo a nestalo. A že toho bylo, hlavně ten víkend stojí vždycky za to. :o) Ale vezmu to hezky postupně.. ;-) Myslím, že za poslední týden tu bude více textu než fotek, za což se předem některým příznivcům omlouvám, naopak čtenáři budou rádi za delší počteníčko! ;-)  

Pondělí, klasika :-( nechce se mě po víkendu vstávat, příjezd nových studentů do školy a začínáme další lekci v učebnici pro naši třídu. Jeden rozdíl tam je, že vždy jednou za měsíc se píše test za to, co jsme probrali, tedy nějaké 4 lekce na gramatiku a společné aktivity, slovíčka apod.. Takže hned po ránu takové šoky v podobě testu na 60min. To mě nemůže rozhodit říkám si.. Nicméně při mé smůle tam bylo i to, co jsem za první listopadový týden nestihla, jelikož jsem svého času byla ještě v mé drahé domovině. Ale tak co Present/Past continuous jsem nakonec zvládla. Jediné co za poslední měsíc, nebo vlastně za celou moji „Ingliš kariéru“ nemám ráda prepositions (předložky), však taky podle toho mé cvičení vypadalo. Nicméně ve finále jsem měla 83 %, což si myslím, že je slušné, když jsem na všechny 4 lekce hodila oko v neděli večer.. Takže to byl test. Po testu jsme měli takovou super aktivitu, no super, asi jak pro koho. Trénovali jsme a popisovali, kde se nachází věci na obrázku (v pravém horním rohu je voda, uprostřed je kočka a vedle ní druhá). Byla to taková spolupráce ve dvou, když jeden popisoval a druhý maloval, to co mu ten první vysvětluje, celkem sranda. Ukázku posílám níže. Můžete hádat, které je moje (kreslila jsem sysla v horách a pak ptáky v krajině) :-D A ještě jedna nápověda, winner nejsu (tím se stal Maxim) :-D

 

Taky nám do třídy přibyl nový spolužák – Ruben z Portugalska (39 let) (po Ištvánovi nejstarší student, co jsem poznala :-)). Bude tu podobně dlouho jako já, tak jsme se bavili co nás čeká a nemine, vcelku v pohodě klučina. Možná bude tak trochu kariérista, protože když se představil, tak první co zmínil byl oodkud je, kolik mu je a že studoval IT Engineering, takže to mě přišlo takové zvláštní. Osobně nemám ráda lidi, kteří se chválí tituly na potkání, zvlášť když ve třídě jsme všichni na jedné lodi a nezáleží na tom, co kdo dělá.. Takže třída se nám rozrostla o dalšího člena. Teď je nás celkem 10 osob (Camie-markeťačka v reklamě, Ethan-grafik designer, Marc-policajt, Marcus-designer, Dora-kosmetická poradkyně, Maxim-kuchař v Nestlé, Tibo-stavař lodí, Emmy-naše mimino, SŠ a samozřejmě moje maličkost) :-) Říkám si, že by bylo možná dobré se společně vyfotit, ať mám taky památku, protože co týden až 14dní se tam střídají „ksichtíky“, jelikož někdo odejde a jiný zase přijde.. Jinak naše učitelka zůstává pořád stejná => po-st Holly a čt-pá Hayley, obě z Manchestru. Vlastně obecně je tady hodně angličanců, ale tak britská kolonie, tak co se vůbec divím. ;-)

V úterý jsem začala přemýšlet, že se poohlídnu po nějaké práci, takže jsem si zadala pár inzerátů na gumtree.com a prošla pár nabídek personálních agentur. No upřímně žádná hitparáda. A jak jsem se pak později dozvěděla, tak je lepší jít napřímo do firmy, v mém případě do restaurace (jelikož nanny zde bude asi košér  :-/). Takže jsem vzala svou várku životopisů a vydala se do Manly, jelikož začíná léto, tak hodně restaurací se připravuje na nával turistů (Manly beach je 2 nejznámější a možná i největší beach v Sydney), takže některé restaurace se možná ozvou. I když upřímně, moc v to nedoufám. Na druhou stranu můj Jirka z Kladna mě uklidňoval „keine štres“, můžou se ti ozvat za týden, 14 dní, takže rozhoď životopisy, dívej se na inzeráty a čekej.. Takže čekám!

Co jsem ještě hned začátkem týdne řešila bylo ubytko. No řešila, už jsem z toho byla trochu zoufalá, protože ubytování, které jsem našla, bylo úplně mimo moji oblast (pokud nechci denně dojíždět 3-4h do/ze školy) a nebo totálně předražené.. Takže nakonec jsem požádala školu, jestli by mi mohla prodloužit ubytko (jelikož mám ubytko uhrazeno jen na první měsíc). Dělá se to tak ve většině případů, protože člověk neví, kam ho nastěhují a jestli tam bude chtít zůstat.. Mischel na recepci mi sdělila, že o tom rozhoduje ředitelka školy Sam a je teď busy, takže mi dá vědět tak do 2dní. Tak si říkám, no tak to je v háji, 2dny jsou pro mě dlouhá doba, když za 10 dní nemám kde bydlet. Taky mi sdělila, že homestay jsou rezervovány dlouho dopředu, takže si nemyslí, že by mi bylo vyhověno, mám ráda upřímnost, ale toto někdy bolí. Takže jsem požádala o pomoc i Vlastu z agentury, jestli by s tím šlo něco udělat, jelikož jsem začala být tak trochu zoufalá. Vůbec celý den byl takový na prd. Týden uteče jak voda a já nemám příští týden kde bydlet.. No naštěstí to dobře dopadlo, protože další den odpoledne mi Mischel sdělila, že mé žádosti bylo vyhověno a moje bydlení o měsíc prodlouženo, takže hurá nebudu spát v prosinci na pláži! :-/

On the Manly beach after school with Camie, Emmy, Ethan

Předpokládám, že i v ČR přípravy na Vánoce vrcholí, tak i já se musím pochlubit vánočním stromečkem mezi palmama :-D Tento stojí na hlavní štráse, říkám si celkem vtipné když o 200m dál je pláž a moře. Ale je krásný ne? Taky ho tam celý den zdobili nějací dva fešáci :o)

 

Takže práce je v procesu, ubytko klaplo. Ještě bych chtěla zmínit, že když jsem tak procházela ty restaurace, tak skoro všechny se mě psali, jestli mám RSA (Responsible service of Alcohol), což je certifikát, že můžu podávat alkohol a znám pravidla podávání. Takže to vidím na to, že si ho příští týden udělám, zvýší se mi tak šance na nalezení práce, což je fajn.. Uznejte. :-)

A abych nezapomněla, tak jsem si začátkem týden musela pořídit špunty do uší, protože už jsem se fakt naštvala. Můj pokoj je prakticky vedle kuchyně, takže cokoliv, tam kdo dělá, tak to slyším, ať je to vaření, vykecávání se nebo zvonění telefonu. Takže jsem si řekla, totok teda ne. Možná to byl hlavní důvod, proč jsem byla posledních 14 dní tak unavená a padala odpoledne únavou. To je teď pryč, nahodím špunty a spím až do rána, super to věcička :-D

Ve středu byl zase hic jako blázen. Nj summer is coming, co byste chtěli. I když je pravda, že po dobu co tu jsem, tak už 2x pršelo. A nebo ráno bylo hnusně a během dne se to tak vyjasnilo, že člověk pak chcípal ve 30tkách horka.. :-D To je tím, že je to u moře, počasí se tu mění raz dva..

 

Taky mě ve středu potěšila moje drahá žena Anetka, poslala mi pozdrav z Chille, kde teď tráví dovču. Musela jsem se trochu smát, když dala na fbk fotku, kde zrovna byli, protože podobnou fotku jsem si dala loni na zeď a moc se nelišila. Loni měla název „naše příští destinace“ a řeknu vám, skoro jsem se trefila. No uznejte sami :-)

 

Somewhere in the world..

 

Chille..one year later

 

Zážitky od čtvrtka už budou trochu záživnější (aspoň v to doufám). :-)

Ve čtvrtek jsme měli opět Hayley (cca 32 let). Je to lektorka, která nemá ráda, když je na stole mobil nebo noťas, jelikož nás to rozptyluje, což nám řekla hned úvodem, takže kdo si s ním bude hrát, tak se zabavuje a ona ho dává k prodeji na eBay.. :-D Takže podle toho výuka vypadala..
Odpoledne jsem si zašla na nepovinnou elective class, kde jsme probírali Request – practise. Tedy jak nejlépe požádat o něco, co chceme.. Nakonec z toho byly scény ve dvojicích, kdy jeden byl zákazník a druhý kupující a měli jsme trénovat could you, can you, would you mind.. Byla jsem ve dvojici s Rubenem, takže jsme se trochu nasmáli, protože naše scéna byla trochu vtipná v tom, že my jsme měli předvést, jak se to dělat „nemá“. Tedy já jsem byla zákazník a on kupující. Probíhalo to asi následovně:
Hello. Hello, how are you. I am good. Can you help me, I am looking for some guide travel.. Of course, this book is in 2nd floor. Ok. Show me where I can find it. Ok. Give me one and I want pay it.. Zkrátka a jasně, ukázka toho, jak se to dělat nemá. Give me pen nebo Close door..  Takže jsme se vcelku hezky nasmáli :-D Ale samozřejmě chce to zažít..

Během čtvrtečního odpoledne jsem si stihla ještě napsat s mojí dobrou kamarádkou Petrou. Její šéf byl zrovna na obídku, tak měla čas se mnou prohodit pár slov na Skypu. Výhoda časového posunu je, že když přijdu ze školy, tak v ČR je ještě brzké ráno, takže ideální čas. Ostatně takto praktikuju skypování s rodinou a přáteli během víkendu..  Kromě toho, že jsem zjistila, co nového v Hodošu, tak jsem se jí musela svěřit, že tolik toustových chlebů, co jsem snědla za posledních 14 dní, jsem nesnědla za celý život.. :-D Vrcholem všeho bylo, když se mě zeptala, jestli bude v Sydney chodit Čert s Mikulášem, jak to chodí u nás.. Takže jsem měla bojový úkol to zjistit. I když upřímně, dokážete si představit, že v Sydney po ulici bude chodit někdo takový? :-D

Jinak čtvrtek byl opět ve znamení toto, že se „jede pařit do Sydney City“ do Ivy club. Je to club o několika patrech, v každém patře hraje jiný typ hudby. Ne, že bych o to nestála, ale nějak jsem byla po celém týdnu vyřízená, že jsem to zabalila po 23h a šla na kutě. Když to tak píšu, tak mám asi pocit, že buď stárnu nebo nejsu normální. Hold jsem si asi zvykla na ty naše párty s GPE týmem a nebo už vážně stárnu a mám ráda svůj klid :-D 

Where are the times... farewell party

 

 

and last day..

 

 No to jsem trochu odbočila. Nicméně děkuji výbornému fotografovi - Mirku Bulovi za asistenci :)
 Thank you everybody and everybaby for cooperation!

Páteční ráno ve škole, resp. ve třídě moc lidí není (jak jsem psala minule, ti co paří v Ivy, v pátek do školy nejdou). I když jsem tam potkala Doru, podle toho, jak vypadala a klopila do sebe kafé, tak toho moc nenaspala. Později jsem zjistila, že návrat z Ivy v 5h ráno, 2h spánku a hurá do školičky. No mám já toto zapotřebí?! :-D Jak nás bylo málo, tak jsme trošku o přestávkách blbli, to víte, muži zůstanou dětmi minimálně do 40-ti let :-)

Maxim and Tibo (or sometimes Tibi :))

 

Abych nezapomněla, tak pátek po 13h bývá ve znamení "congratulations". Což je vlastně takové rozloučení se studenty, kterým končí jejich kurz. Váš "třídní" vám řekne, jaký jste po celou dobu byli, jaké jste udělali pokroky, jak jste úžasní, dostanete diplom, hudlana a jako bonus společnou fotku.. So good luck students in theirs life ;-)

FCE and upper-intermediate classes

 

 

Elemantary class

Škola utekla jak voda, ostatně nás bylo jen 6 ve třídě, takže pohoda a hurá na BBQ. Bylo krásné počasí (i když ráno to tak nevypadalo), takže odpoledne na Shelly beach pořádný pařák. Po zkušenosti z minule jsem si s Camie a Emmy řekly, že párky nejsou ideální volba (nejen že měli zvláštní konzistenci, ale opečení jednoho párku trvalo asi takových 20min+).. Slunce pražilo, na pláži pár lidí, tak jsem si řekla, okusím místní vodu a šla jsem si poprvé za můj pobyt zde zaplavat do moře. No první pocity byly, jak bych to řekla, ale jde o to si zvyknout. Takže nakonec jsem tam vydržela asi 10min, žralok nikde, takže pohoda ;-) Holky se pak přidaly a vlastně skoro všichni z BBQ šli o 20m dál na pláž, a hodili opalovačku. Dokonce přišel i Chrystiano číslo 1. Ano ten Chrystiano co měl koncem listopadu vycestovat zpět do Brazílie, protože mu končila škola a bylo málo času na obnovu víz.. Nicméně jak jsem pochopila, tak mu rodina poslala peníze a zařídila delší pobyt, takže v pátek mi pak vesele oznámit, že zde může další 3 roky „work and study“.. Během pátku pak dorazili další učitelé, je super, že škola pořádá i mimoškolní (social) aktivity, kterých se účastní i někteří lektoři, tak je celkem srandu :-D Ostatně podle fotek můžeme posoudit, jak to tam vypadalo. No teda, pátek byl teda náročný a to jsem nevypila jediné pivo.

 

BBQ and sunbathing on the Shelly beach

 

Dora, Camie, Emmy, Tamara and Christiano II.

 

Hi I´m Tibo, do you want me.. :)

Vracela jsem se ze Shelly beach zpět na Freshwater beach, když tu se ke mně přidal Chrystian, že už taky razí, měli jsme stejně trasu, jen já pak šla na bus, protože jsem chtěla ušetřit můj nemocný kotník z minulého týdne.. Po cestě jsme kecali a potkali nějaké další Brazilce (a že jich tu je), tak se hned velice družili, jestli večer někam vyrazíme apod.. Moje „maybe“ je moc nepřesvědčilo. Taky se nedivím. Když jsem dorazila, tak jsem byla tak vyřízená, že jsem si řekla, jestli mám večer někam jít, musím si dát šlofíka. Nakonec jsem si dala budíka na 21:30, ale jak se mě hrozně chtělo, tak jsem ho zaklapla a spala do rána.. Takže party ride maybe on Saturday.

Sobotu byla ve znamení totálního hicu, snad kolem 35tky, tipuju, takže co velice dělat v takovém počasí, hurá na pláž. Na fbk jsem poznala jednoho klučinu, posléze jsem zjistila, že to bude můj spolužák, který má teď prázdniny a bude chodit se mnou do třídy, Michal, jeho ctěné jméno a původní bydliště u Mělníka.. Ach ti Češi :-) (Ale to je druhý Čech, se kterým jsem se tu reálně poznala, takže o vyhledávání Čechů a Slováků v Sydney bych nemluvila).
Takže jsme se s Mišákem dohodli, že spolu vyrazíme na Manly beach, on měl čas, já taky, takže proč ne. Nakonec jsme tam vydrželi skoro 2,5h, protože pak jsem měla schůzku s Marcelou. Marcelka byla jedna z mála, která mi odpověděla na inzerát, tak jsme si daly schůzku. Už tu bydlí 10 let a za tu dobu si tu tak zvykla, že už se nechce ani vracet, což se jí nedivím.. Ve finále jsem s Marcelou a jejími 2 maltézáčky strávila skoro 5h. To víte, ženské :-D Nejen, že jsme pokecaly, jak kdybychom se znaly léta, ale nakonec mi ukázala i byt, kde bych s ní mohla bydlet.. Takže uvidíme, jestli během prosince najdu něco jiného a nebo půjdu bydlet k ní. Je to hezký byteček v samotném centru Manly, takže do školy asi 5min (teď chodím nějakých 20-25min)..
Můj návrat z Manly byl asi v 19:30 a mezi dveřmi jsem potkala Tamaru, jestli teda půjdu s nima na párty nebo budu jak „grand“ doma.. No že by se mě někam jít chtělo říct nemožu, takže jsem řekla, že si chci ještě zavolat s rodinou a pak můžeme vyrazit. Nakonec family nebyla online, takže jsem si krásně pokecala s dubňanským Tomínek a posléze vyrazila na párty.

 

V neděli jsem se na místní poměry vcelku brzo vzbudila. Přečetla si zprávu, že dneska bude opět krásně (30 stupňů +), takže co jiného dělat, než vyrazit na pláž. Namazala jsem se svojí australskou „30tkou“ a hurá se slunit. No slunit. Člověk vylezl jen z baráku a dostal takovou facku z toho vedra, že to stálo za to. No nic ale, už jsem byla nachystaná a čekal mě Michal, který měl odpoledne volno z práce, takže proč ho nestrávit společně (dokud si ještě nelezeme na nervy). :-) Jak jsem psala, slunka dneska pražilo o sto šest (ostatně jak vidno z fotky níže, nebe bez mráčku, takže beautiful day).

 Freshwater beach on Sunday

  Manly beach on Sunday

 

No tento beautiful day se neobešel bez následků. Po 2h na slunci jsem zjistila, že mi není nějak fajně, takže jsem zalezla pod strom. Michal už byl na odchodu, takže jsem ještě chvíli zůstala pod stromem ve stínu sama a pak se vydala k domovu. Můj divný pocit bohužel nepřešel, takže jsem si dala sprchu a šla si lehnout, no nebudu to tady popisovat do podrobna, ale nakonec jsem měla slušný úpal (přesto, že jsem se každých 20-30min mazala!), takže můj nedělní podvečer jsem strávila na wc zvracením, jelikož jsem měla zřejmě přehřátý organismus a celá přední půlka těla mi doslova hořela. Nj hlavně, že ses chtěla opalovat ty hrdinko, říkám si.. Naštěstí jsem to zaspala a ráno se vzbudila jakžtakž v pohodě. Ann a ostatní obyvatelstvo domu se mě ptali, jak mi je, měli o mě v neděli vcelku starost, protože si dokážu představit, jak jsem musela vypadat.. Nicméně všechno dobře dopadlo a já se vydala do školy… A co se udá tento týden vám prozradím příště.. :-)
Zůstaňte mi věrní a see you soon ;-)